Štítná žláza: co dělá, kdy dělá potíže a jak se vyšetřuje

23.2.2025

Malý, motýlkovitě tvarovaný orgán v přední části krku ovlivňuje, jak tělo využívá energii. Štítná žláza vyrábí hormony, které působí téměř na všechny orgány včetně srdce. Potíže s ní se často projevují nespecificky, například únavou nebo změnou hmotnosti, a mohou proto zůstat dlouho bez povšimnutí.

V předchozím článku jsme se věnovali hormonům jako celku. Nyní se zaměříme na štítnou žlázu: co dělá, jak se projevují její poruchy a jak se vyšetřuje.

Co štítná žláza dělá

Štítná žláza leží v přední části krku a vytváří hormony, které regulují využití energie v těle. K jejich tvorbě je potřebný jód. Činnost štítné žlázy řídí hormon TSH, který vyrábí podkožní žláza hypofýza.

Snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza)

Při snížené funkci štítná žláza vytváří méně hormonů, než tělo potřebuje. Příznaky se liší člověk od člověka, patří mezi ně například únava, přibývání na váze, nesnášenlivost chladu, bolesti kloubů či svalů, zácpa, suchá kůže nebo silná či nepravidelná menstruace. Stejné potíže ale mohou mít zcela jiné příčiny, proto diagnózu nelze stanovit jen podle příznaků.

Jednou z příčin je Hashimotova thyroiditida, autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém napadá štítnou žlázu. Podle NIDDK se nejčastěji rozvíjí mezi 30 a 50 lety a u žen je zhruba čtyřikrát až desetkrát častější než u mužů. Riziko je vyšší, pokud se vyskytuje v rodině nebo máte jiné autoimunitní onemocnění, například diabetes 1. typu, celiakii nebo lupus. Léčbu určuje lékař; obvykle spočívá v náhradě hormonu, kterou lékař upravuje podle kontrolních krevních testů. Léky nikdy nevysazujte bez konzultace s ním.

Zvýšená funkce štítné žlázy (hypertyreóza)

Při zvýšené funkci štítná žláza vytváří více hormonů, než tělo potřebuje. Mezi časté příznaky patří hubnutí navzdory větší chuti k jídlu, zrychlený nebo nepravidelný srdeční tep, nervozita, třes rukou a nesnášenlivost tepla. Nejčastější příčinou je Gravesova nemoc, autoimunitní onemocnění. Diagnózu a léčbu, kterou může být užívání léků, léčba radioaktivním jódem nebo operace, určuje lékař.

Jak se štítná žláza vyšetřuje

Lékař zpravidla začíná krevním testem na TSH. Při odchylce se obvykle doplňují další vyšetření, například hladiny hormonů T4 a T3 nebo protilátek, případně ultrazvuk. Výsledky vyhodnocuje lékař, který je s vámi probere.

Jód a strava

Jód je potřebný pro tvorbu hormonů štítné žlázy. Podle britské zdravotní služby NHS ho najdeme například v mléce a mléčných výrobcích, vejcích, mořských rybách a mlžích. Dospělí potřebují zhruba 140 mikrogramů denně, což většina lidí získá z pestré a vyvážené stravy. Lidé, kteří nejí ryby, vejce ani mléčné výrobky, by se měli o případném doplnění poradit s odborníkem. Dlouhodobě vysoké dávky jódu naopak mohou činnost štítné žlázy ovlivnit.

Lidé s Hashimotovou thyroiditidou mohou být na jód citliví a lékař jim může doporučit omezit potraviny bohaté na jód, například mořské řasy, a jódové doplňky. Těhotné ženy potřebují dostatek jódu, proto by množství měly konzultovat s lékařem. U vitaminu D a selenu zatím k štítné žláze nejsou k dispozici konkrétní doporučení.

Kdy vyhledat lékaře

Pokud vás trápí dlouhodobá únava, změny hmotnosti nebo jiné potíže, obraťte se na praktického lékaře, případně endokrinologa. Pozornost zaslouží zejména:

rychlé změny příznaků,
bušení srdce nebo zrychlený tep,
těžká deprese nebo úzkost,
výrazné změny hmotnosti,
rakovina štítné žlázy v rodině.

Závěr

Štítná žláza je malá, ale její vliv na energii a metabolismus je velký. Příznaky jejích poruch jsou nespecifické, proto je důležité nehádat a nechat si je vyšetřit. Diagnózu a léčbu určuje lékař.

V příštím článku se zaměříme na jídelníček třicátníka.

Zdroje

Upozornění: Článek má obecný informační charakter a nenahrazuje lékařské vyšetření ani doporučení. Diagnózu poruchy štítné žlázy i její léčbu určuje lékař. Žádný přípravek ani způsob stravování nezaručuje výsledek. Při dlouhodobých nebo výrazných potížích se poraďte s lékařem. Předepsané léky nevysazujte a léčbu neměňte podle informací v článku.