O střevním mikrobiomu se dnes mluví nejen v souvislosti s trávením, ale také s imunitním systémem a celkovým fungováním organismu. Střeva jsou totiž domovem rozsáhlého společenství mikroorganismů. Jejich složení ovlivňuje strava, věk, zdravotní stav, užívané léky i další faktory.

Právě proto roste zájem o probiotika – živé mikroorganismy používané ve vybraných potravinách a doplňcích stravy. Ne všechny ale působí stejně. Rozhodující je konkrétní kmen, jeho množství a účel, pro který je zkoumán.

Co jsou probiotika a jaký je rozdíl oproti mikrobiomu?

Střevní mikrobiom označuje soubor mikroorganismů a jejich genetické informace v prostředí trávicího traktu. Zahrnuje bakterie, viry, houby i další mikroorganismy.

Probiotika jsou živé mikroorganismy, u nichž byl při podávání v odpovídajícím množství doložen zdravotní přínos v konkrétním kontextu. V doplňcích se často setkáváme s bakteriemi ze skupin Lactobacillus a Bifidobacterium, případně s kvasinkou Saccharomyces boulardii.

Důležitý je rozdíl mezi označením druhu a konkrétního kmene. Dva přípravky obsahující například bakterie stejného druhu nemusí mít totožné vlastnosti.

Jak souvisí probiotika se zdravím střev?

Střevní mikroorganismy se podílejí na zpracování některých složek potravy, vytváření metabolitů a komunikaci se střevní sliznicí. Výzkum probiotik se proto zaměřuje například na jejich využití při některých zažívacích obtížích.

Výsledky studií však nejsou stejné pro všechny přípravky ani pro všechny osoby. Nelze proto tvrdit, že jakákoli probiotická kapsle automaticky odstraní nadýmání, zácpu nebo průjem.

Kde se probiotika nejčastěji zkoumají?

• Průjem spojený s antibiotiky: u některých konkrétních kmenů existují důkazy o možném přínosu, ale výsledek závisí na typu přípravku a okolnostech.
• Syndrom dráždivého tračníku (IBS): některé studie uvádějí zlepšení vybraných obtíží, celkové výsledky jsou však nejednotné.
• Trávení laktózy: určité živé jogurtové kultury mohou zlepšovat trávení laktózy v daném výrobku u lidí s obtížemi při jejím trávení.

Probiotika a imunita: Jak spolu střeva a imunitní systém komunikují?

Ve střevní sliznici se nachází významná část imunitní tkáně. Mikrobiom je v kontaktu se střevní bariérou a imunitními mechanismy, které pomáhají organismu reagovat na okolní prostředí.

Vědci zkoumají, jak konkrétní mikroorganismy ovlivňují imunitní odpověď. Samotná souvislost mezi střevním mikrobiomem a imunitou však neznamená, že každý doplněk s probiotiky prokazatelně posiluje imunitu nebo chrání před infekcemi.

Probiotika po antibiotikách: Kdy dávají smysl?

Antibiotika jsou určena k léčbě bakteriálních infekcí. Vedle cílových bakterií mohou ovlivnit také část běžného střevního mikrobiomu. U některých pacientů se během léčby nebo po ní objevuje průjem.

Některé přesně definované probiotické kmeny byly zkoumány v souvislosti s výskytem průjmu při antibiotické léčbě. Neznamená to ale, že jsou probiotika nezbytná po každých antibiotikách nebo že dokážou celý mikrobiom rychle „obnovit“.

Praktická pravidla při užívání

1. Řiďte se doporučením lékaře a pokyny konkrétního výrobku.
2. U bakteriálních přípravků může být vhodný časový odstup od antibiotika, často přibližně dvě hodiny. Přesný režim závisí na přípravku.
3. Antibiotika nikdy nevysazujte ani neměňte jejich dávkování kvůli doplňku stravy.
4. U dlouhotrvajících nebo výrazných obtíží vyhledejte zdravotnickou pomoc.

Probiotika v potravinách: Kde je hledat?

Fermentované potraviny mohou obsahovat živé mikroorganismy. Ne každá fermentovaná potravina ale automaticky obsahuje probiotické kmeny s doloženým zdravotním přínosem.

Základem péče o střevní mikrobiom je především pestrý jídelníček. Důležité místo v něm mají zelenina, ovoce, luštěniny, celozrnné potraviny a další zdroje vlákniny.

Jak vybrat kvalitní probiotika? Pět důležitých kritérií

Jaká probiotika najdete na Medicum?

V nabídce Medicum najdete různé varianty doplňků stravy se živými mikroorganismy. Následující přehled vám pomůže porovnat velikost balení a jednotlivé produktové řady. Vždy si otevřete detail produktu a zkontrolujte aktuální složení i návod k užívání.

Kdy probiotika užívat: Ráno, večer, nebo s jídlem?

Neexistuje jediné univerzální pravidlo platné pro všechny probiotické přípravky. Vhodná doba užití může záviset na konkrétních mikroorganismech, technologii kapsle a doporučení výrobce.

• Nalačno: není automaticky nejlepší volbou pro každý přípravek.
• S jídlem: některé produkty mají právě takové doporučení.
• Večer: nemusí být účinnější než užívání během dne.
• Pravidelnost: pokud výrobce doporučuje pravidelné užívání, dodržujte jeho návod.

Stejně tak neplatí, že probiotika musí každý člověk užívat dlouhodobě. Délka užívání se odvíjí od důvodu, konkrétního přípravku a individuální situace.

Mohou probiotika užívat všichni?

Pro většinu zdravých dospělých jsou běžné doplňky s vhodně vybranými mikroorganismy zpravidla dobře tolerovány. Zejména na začátku se však mohou objevit přechodné zažívací obtíže, například nadýmání.

Zvýšená opatrnost je namístě u osob se závažným onemocněním, výrazně oslabenou imunitou nebo při intenzivní zdravotní péči. U těchto skupin mohou být rizika vyšší a užívání by mělo být konzultováno s lékařem.

Nejčastější otázky o probiotikách

Shrnutí: Jak přistupovat k probiotikům rozumně?

Střevní mikrobiom je důležitou součástí fungování organismu a probiotika představují zajímavou oblast výživového a klinického výzkumu. Jejich možné působení ale nelze zobecňovat na všechny přípravky.

Pokud o doplňku s probiotiky uvažujete, zaměřte se na konkrétní kmeny, transparentní složení, množství CFU, skladování a vhodnost pro vaše potřeby. Především však nezapomínejte na pestrý jídelníček, pohyb a celkový životní styl.