Středomořská strava: přínosy, výzkum a praktické tipy
Zelenina, luštěniny, celozrnné obiloviny, olivový olej, ořechy a ryby patří mezi typické součásti středomořského stravování. Tento přístup nabízí pestrý výběr jídel bez nutnosti dodržovat jediný pevný plán. Může být inspirací i v českých podmínkách.
Středomořská strava se zkoumá především v souvislosti se srdečně-cévním zdravím. Nelze od ní ale očekávat zaručené prodloužení života, zastavení stárnutí ani ochranu před všemi nemocemi.
Co je středomořská strava?
Jde o stravovací vzorec inspirovaný tradičními návyky některých oblastí kolem Středozemního moře. Regionální kuchyně se liší, často však kladou důraz na:
- zeleninu a ovoce;
- luštěniny a celozrnné obiloviny;
- olivový olej, ořechy a semínka;
- ryby a další zdroje bílkovin;
- menší zastoupení zpracovaného masa a sladkostí;
- bylinky a rozmanité způsoby přípravy.
Přesná skladba a množství se přizpůsobují potřebám člověka. Ne každé jídlo pocházející ze Středomoří automaticky odpovídá tomuto výživovému modelu.
Jak souvisejí středomořská strava a modré zóny?
Označení „modré zóny“ se používá pro oblasti spojované s vysokým zastoupením dlouhověkých obyvatel. Mezi často uváděné příklady patří Sardinie a Ikaria. Nicoya však leží v Kostarice, nikoli ve Středomoří.
Stravování těchto oblastí není totožné. Pozorování dlouhověkých populací navíc samo neprokazuje, že délku života způsobuje konkrétní potravina nebo jídelníček. Uplatňují se také životní podmínky, pohyb, zdravotní péče a další faktory.
Co zjistila studie PREDIMED?
Studie PREDIMED sledovala starší dospělé s vysokým srdečně-cévním rizikem ve Španělsku. Porovnávala středomořský stravovací režim doplněný extra panenským olivovým olejem nebo ořechy s kontrolní skupinou, která dostávala doporučení omezovat tuky.
Revidovaná publikace z roku 2018 zjistila nižší výskyt kombinovaného ukazatele zahrnujícího infarkt, cévní mozkovou příhodu a úmrtí ze srdečně-cévních příčin v obou středomořských skupinách. Relativní rozdíl byl přibližně 30 %. Neznamená to pokles rizika o 30 procentních bodů ani stejný účinek u každého člověka.
Publikace řešila také odchylky od původně plánovaného náhodného rozdělení účastníků. Výsledky je proto potřeba číst s ohledem na metodiku. Studie neposkytuje důkaz, že samotný olivový olej nebo ořechy zajistí stejný přínos bez ostatních součástí režimu.
Které součásti jídelníčku stojí za pozornost?
Zelenina, ovoce a luštěniny
Střídejte druhy a úpravy. Využít můžete čerstvou i mraženou zeleninu, konzervovaná rajčata nebo vařené luštěniny. U konzervovaných výrobků sledujte přidanou sůl a cukr.
Čočku, fazole nebo cizrnu zařazujte do polévek, salátů a hlavních jídel. Není nutné kupovat exotické suroviny.
Celozrnné obiloviny a přílohy
Vyzkoušejte celozrnné pečivo, vločky, celozrnné těstoviny nebo hnědou rýži. Kuskus či bulgur nejsou automaticky celozrnné v každém provedení; rozhoduje konkrétní výrobek.
Obsah vlákniny zvyšujte postupně a podle tolerance. Při léčebné dietě může být potřeba její druh nebo množství upravit.
Tuky a olivový olej
Olivový olej může nahradit část tuků s vyšším zastoupením nasycených mastných kyselin. Není však nutné nahrazovat všechny ostatní rostlinné oleje. Také řepkový olej může být praktickou součástí jídelníčku.
Olej používejte podle pokynů výrobce a nepřepalujte jej. Ořechy i oleje přispívají k energetickému příjmu, proto záleží na množství.
Ryby a další zdroje bílkovin
Ryby střídejte s luštěninami, vejci, mléčnými výrobky nebo dalšími vhodnými zdroji bílkovin. Obsah omega-3 mastných kyselin a vitaminu D se mezi druhy ryb liší.
Výběr a četnost přizpůsobte zdravotnímu stavu, případným alergiím a doporučením pro danou životní fázi. Vyšší potřeby bílkovin mohou mít například někteří starší lidé nebo sportovci.
Víno není potřebnou součástí
Ačkoli se víno objevuje v historických popisech středomořského stolování, není důvod začínat pít kvůli zdraví. Alkohol zvyšuje riziko některých nádorových onemocnění a WHO uvádí, že pro toto riziko není stanovena bezpečná úroveň konzumace.
Červené víno proto nedoporučujeme jako zdroj antioxidantů ani jako prostředek k prodloužení života. Ke středomořskému jídlu můžete zvolit vodu nebo jiný vhodný nealkoholický nápoj.
Telomery, sirtuiny a mikrobiom: opatrně se závěry
Výzkum zkoumá také souvislosti stravování s buněčnými procesy a střevními mikroorganismy. Změna laboratorního ukazatele ale není sama důkazem pomalejšího stárnutí nebo delšího života.
Nelze jednoduše slíbit, že resveratrol, kurkumin nebo látky z olivového oleje v běžném jídle „zapnou“ mechanismus dlouhověkosti. Výsledky pokusů s izolovanými látkami nejsou automaticky důkazem účinku hotového pokrmu nebo doplňku.
Také fermentovaná potravina není automaticky probiotikem s doloženým zdravotním účinkem. Rozhoduje konkrétní výrobek a přítomné mikroorganismy.
Jak začít v české kuchyni
- Přidejte zeleninu. Začněte přílohou k obědu nebo večeři.
- Zařaďte luštěninové jídlo. Například čočkovou polévku nebo cizrnu se zeleninou.
- Obměňte přílohy. Část běžných obilných výrobků nahraďte celozrnnými variantami.
- Porovnejte zdroje tuků. Část másla či sádla můžete podle použití nahradit rostlinným olejem.
- Střídejte zdroje bílkovin. Nespoléhejte pouze na maso nebo sýr.
- Dochucujte bylinkami. Sůl přidávejte podle celého složení jídla.
- Plánujte podle možností. Mražené potraviny a konzervované luštěniny mohou přípravu usnadnit.
Tři jednoduché nápady na jídlo
Salát s fetou a celozrnným chlebem
Smíchejte rajčata, okurku, papriku a cibuli. Přidejte přiměřené množství fety, oliv, oleje a oregana. Podávejte s pečivem. S dosolením počkejte až po ochutnání, protože feta a olivy bývají slané.
Rybí polévka se zeleninou
Z cibule, česneku, rajčat a fenyklu připravte zeleninový základ. Přidejte vývar a rybu a důkladně ji tepelně upravte. Podle chuti podávejte s chlebem.
Ratatouille s luštěninami
Lilek, cuketu, papriku a rajčata poduste s cibulí, česnekem a bylinkami. Jídlo doplňte vařenou cizrnou nebo fazolemi a přílohou podle potřeb.
Jde o inspiraci pro kombinace, nikoli o nutričně vypočtený jídelníček. Při alergii nebo předepsané dietě vybírejte odpovídající suroviny.
Součástí zdraví je i život mimo talíř
Stravování doplňují pohyb, spánek, nekouření a dostupná preventivní péče. Společné stolování může být příjemnou součástí dne, není však nutné napodobovat domnělý jednotný životní styl všech středomořských obyvatel.
Vyberte několik změn, které vám vyhovují, a postupně je začleňujte do běžného režimu. Přínos závisí na dlouhodobém celku, ne na jediné surovině nebo jídle.
Zdroje
- Estruch a kol., 2018 – revidovaná publikace studie PREDIMED
- WHO – zásady zdravého stravování
- WHO – alkohol a riziko nádorových onemocnění
Upozornění: Článek má obecný informační charakter a nenahrazuje individuální výživové ani lékařské doporučení. Žádný stravovací vzorec nezaručuje prodloužení života nebo ochranu před nemocemi. Při chronickém onemocnění, alergii nebo předepsané dietě konzultujte významné změny s lékařem či nutričním terapeutem. Předepsanou léčbu neměňte podle informací v článku.