Black Friday -10 % na vše s kódem BF10.

Zimní jídelníček: na které živiny dbát a kde je najít

Zimní jídelníček: na které živiny dbát a kde je najít

Na podzim a v zimě se mění den i jídelníček: méně světla, méně čerstvé zeleniny a víc času uvnitř. Tento článek shrnuje, které živiny stojí za pozornost v chladných měsících, z jakých potravin je lze získat a kdy nestačí jídelníček a je namístě poradit se s lékařem.

Vitamin D: v zimě málo slunce

Podle NHS si většina lidí vytvoří dost vitaminu D ze slunečního světla zhruba od konce března či začátku dubna do konce září. Od října do začátku března je sluneční záření příliš slabé. Z potravy ho přirozeně získáte například z tučných ryb (losos, sardinky, makrela), červeného masa a vaječných žloutků, částečně také z obohacených potravin. Samotnou stravou ho ale často získáte málo.

NHS uvádí, že lidé s vyšším rizikem nedostatku jsou ti, kdo jsou venku jen zřídka, kdo venku zakrývají většinu kůže, a lidé s tmavší pletí. Britská doporučení zvažují v podzimních a zimních měsících denní doplněk 10 mikrogramů; horní hranice pro dospělé je podle NHS 100 mikrogramů (4 000 IU) denně. Vyšší dávky mohou zvýšit hladinu vápníku v krvi. O doplňování se poraďte s lékařem nebo lékárníkem a řiďte se doporučeními platnými v ČR.

Vitamin C: ze zeleniny a ovoce

Vitamin C podle NHS pomáhá chránit buňky, přispívá ke zdraví kůže, cév, kostí a chrupavek a k hojení ran. Tělo ho neumí ukládat, proto je vhodné ho přijímat pravidelně stravou. Dospělí ve věku 19–64 let potřebují podle NHS asi 40 mg denně a většina lidí to snadno pokryje z jídelníčku. Mezi zdroje patří citrusy, paprika, jahody, černý rybíz, brokolice, růžičková kapusta a brambory.

Vysoké dávky z doplňků (nad 1 000 mg denně) mohou podle NHS způsobit bolest žaludku, průjem a nadýmání. Nedostatek vitaminu C je v běžné populaci vzácný.

Zinek

NHS uvádí, že zinek se podílí na tvorbě nových buněk a enzymů, na zpracování sacharidů, tuků a bílkovin a na hojení ran. Najdete ho v mase, korýších a měkkýších, mléčných výrobcích (například sýrech) a obilných produktech. Orientační denní potřeba je asi 9,5 mg u mužů a 7 mg u žen a pestrá strava ji obvykle pokryje.

Doplňky zinku nad 25 mg denně se bez doporučení lékaře nedoporučují, protože vysoké dávky mohou snižovat vstřebávání mědi, což může vést k chudokrevnosti a oslabení kostí.

Železo

Zdroji železa jsou podle NHS maso, luštěniny, ořechy, sušené ovoce (například meruňky), obohacené snídaňové cereálie a tmavě zelená listová zelenina. NHS uvádí, že čaj, káva, mléko a mléčné výrobky a potraviny s vysokým obsahem kyseliny fytové (například celozrnné obiloviny) mohou vstřebávání železa snižovat, proto je vhodné jich nepřehánět zejména při podezření na nedostatek.

Únava, dušnost, bušení srdce, bledost a bolesti hlavy mohou být příznaky chudokrevnosti z nedostatku železa, ale mají i mnoho jiných příčin. Častými příčinami jsou silná menstruace, těhotenství nebo krvácení v trávicím traktu. Nedostatek železa proto nepodceňujte a nelečte ho na vlastní pěst. Obraťte se na lékaře, který zvolí vyšetření a léčbu. Železo v doplňcích nad 20 mg denně může podle NHS způsobit zácpu, nevolnost, zvracení a bolest žaludku a vysoké dávky jsou nebezpečné zejména pro děti, proto je uchovávejte mimo jejich dosah.

Omega-3 mastné kyseliny

Nejbohatším zdrojem dlouhých omega-3 mastných kyselin jsou podle NHS tučné ryby. Dospělým se doporučuje alespoň jedna porce tučné ryby týdně (asi 140 g po tepelné úpravě), například losos, sardinky, makrela, pstruh či sleď. Těhotné a kojící ženy a ženy plánující těhotenství by neměly jíst více než dvě porce tučných ryb týdně, protože v rybách se mohou hromadit škodliviny. Rostlinné zdroje, jako lněná semínka a vlašské ořechy, obsahují jinou, kratší omega-3 mastnou kyselinu (ALA); její přeměna na dlouhé omega-3 kyseliny je omezená.

Vitamin B12

Vitamin B12 pomáhá tvorbě červených krvinek, správné funkci nervového systému a uvolňování energie z potravy. Podle NHS je v mase, rybách, mléce, sýrech, vejcích a v některých obohacených cereáliích. V ovoci, zelenině a obilovinách přirozeně není, proto vegani nemusejí příjem B12 stravou pokrýt. Dospělí potřebují asi 1,5 mikrogramu denně a lidé, kteří jedí maso, ryby nebo mléčné výrobky, ho obvykle získají z jídelníčku dost. S věkem se vstřebávání B12 zhoršuje a může ho ovlivnit i některá léčba. Pokud jíte rostlinnou stravu, užíváte dlouhodobě léky (například metformin nebo léky na snížení žaludeční kyselosti) nebo máte příznaky jako únava či brnění, poraďte se s lékařem. Doplňky užívejte po konzultaci s lékařem nebo lékárníkem.

Jak sestavit zimní jídelníček

  • Jezte pestře: zeleninu a ovoce, luštěniny, celozrnné obiloviny, ořechy a semínka, ryby a podle chuti maso, vejce a mléčné výrobky.
  • Do jídelníčku zařazujte sezónní zeleninu (kapusta, růžičková kapusta, zelí, kořenová zelenina) a luštěniny.
  • Jednou týdně zařaďte tučnou rybu, pokud ji jíte.
  • Doplňky stravy jsou doplňkem pestré stravy, ne její náhradou. Nepřekračujte doporučené dávky na obalu.

Shrnutí

V zimě stojí za pozornost zejména vitamin D (omezené slunce), příjem železa, B12 u rostlinných stravovacích stylů a pestrá strava s dostatkem zeleniny, luštěnin a ryb. Při únavě, bledosti, dušnosti nebo jiných dlouhodobých obtížích nehádejte příčinu sami. Vyšetření krve a konzultace s lékařem jsou spolehlivější než doplňky na vlastní pěst.

Zdroje

Upozornění: Článek má obecný informační charakter a nenahrazuje lékařské vyšetření ani doporučení lékaře. Žádný jídelníček ani doplněk stravy nezaručuje konkrétní výsledek. Při chronickém onemocnění, těhotenství, kojení, alergii, předepsané dietě či užívání léků se poraďte s lékařem a předepsanou léčbu neměňte.

Diskuze (0)

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Nevyplňujte toto pole