Kalorická restrikce a půst: co víme a co ne
V hledání nejlepšího způsobu stravování se v posledních letech výrazně prosadily dva přístupy: dlouhodobé omezení příjmu energie, tedy kalorická restrikce, a různé formy půstu, které se střídají s běžným stravováním. Oba přístupy se zkoumají v souvislosti se zdravím a stárnutím. Zatímco část poznatků pochází z pokusů na zvířatech, u lidí je důkazů zatím mnohem méně. Pojďme se podívat, co se o nich ví a na co je dobré myslet.
Kalorická restrikce
Kalorická restrikce znamená dlouhodobé snížení průměrného příjmu energie při zachování dostatečného příjmu živin. Ve výzkumu na zvířatech se jí věnuje řada studií. Například pokus na samcích myší (Mitchell a kol., 2019) ukázal, že myši s 30% omezením kalorií i myši krmené jednou denně žily déle než myši s volným přístupem k potravě. Pokusy na zvířatech ale nelze přímo přenést na člověka.
U lidí se kalorická restrikce zkoumala například ve studii CALERIE, která sledovala po dobu dvou let vliv cíleného omezení příjmu o 25 % na kardiometabolické rizikové faktory. Dlouhodobé omezování příjmu je v praxi náročné a vyžaduje pečlivou kontrolu, aby tělu nechyběly důležité živiny.
Periodický půst
Periodický půst střídá období bez jídla nebo s výrazně omezeným příjmem s obdobím běžného stravování. Mezi nejznámější formy patří:
- časově omezené stravování, například režim 16/8 (16 hodin bez jídla, 8 hodin okno na jídlo),
- půst ob den, kdy se střídají dny běžného stravování a dny s výrazně omezeným příjmem,
- režim 5:2, tedy dva dny v týdnu s výrazně omezeným příjmem,
- delší půsty praktikované méně často.
Přehledový článek v časopise New England Journal of Medicine (de Cabo a Mattson, 2019) shrnuje výzkum účinků přerušovaného půstu na zdraví, stárnutí a nemoci. Dlouhodobý vliv na délku života u lidí ale zatím nebyl prokázán.
Co je jiné v praxi
Při kalorické restrikci je omezení soustavné, zatímco při periodickém půstu se střídají období omezení s obdobím běžného stravování. Někomu může druhý přístup vyhovovat více, jinému ne. Záleží na životním stylu, denním režimu i osobních preferencích. Zvolený režim má smysl jen tehdy, pokud je možné ho dlouhodobě dodržovat a pokud pokrývá potřebu živin.
Pro koho nejsou vhodné
Půst a výrazné omezování příjmu nejsou vhodné pro každého. Britská služba Know Diabetes, spojená s NHS, uvádí, že přerušovaný půst by neměli zkoušet lidé, kteří měli poruchy příjmu potravy, těhotné a kojící ženy. U lidí užívajících inzulin nebo některé léky na cukrovku může půst výrazně zvýšit riziko hypoglykemie, a proto je před změnou jídelníčku nutné informovat lékaře, který upraví léčbu. Změny způsobu stravování je vhodné předem konzultovat s lékařem také u dětí, starších lidí a u všech s chronickým onemocněním.
Kvalita stravy je základ
Bez ohledu na zvolený režim zůstává důležité, z čeho strava skládá. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje opírat stravu o ovoce, zeleninu, luštěniny, ořechy a celozrnné potraviny a omezovat volné cukry, sůl a nezdravé tuky.
Závěr
Kalorická restrikce a periodický půst jsou předmětem zájmu vědců, ale jejich dlouhodobé účinky na zdraví a délku života u lidí zatím nejsou jednoznačně prokázány. Žádný režim není vhodný pro všechny. Při rozhodování hrají roli zdravotní stav, životní styl a osobní preference, a proto je důležité konzultovat případné změny s lékařem nebo nutričním terapeutem.
Zdroje
- Mitchell a kol., 2019 – Každodenní půst zlepšuje zdraví a přežití u samců myší nezávisle na složení stravy a kaloriích (anglicky)
- Kraus a kol., 2019 – Dva roky kalorické restrikce a kardiometabolické riziko, studie CALERIE (anglicky)
- de Cabo a Mattson, 2019 – Účinky přerušovaného půstu na zdraví, stárnutí a nemoci (anglicky)
- Know Diabetes – Přerušovaný půst (anglicky)
- WHO – Zdravá strava (anglicky)
Upozornění: Článek má obecný informační charakter a nenahrazuje individuální výživové ani lékařské doporučení. Žádný stravovací vzorec nezaručuje prodloužení života nebo ochranu před nemocemi. Při chronickém onemocnění, alergii, těhotenství, kojení nebo předepsané dietě konzultujte významné změny s lékařem či nutričním terapeutem. Předepsanou léčbu neměňte podle informací v článku.