Antioxidanty milujeme. A vy byste měli taky

Co jsou antioxidanty a jak fungují?

Abychom pochopili, jak antioxidanty fungují, musíme se dostat až na molekulární úroveň. Naše objevná cesta začíná! Jak pravděpodobně víte, veškerá hmota v našem vesmíru je tvořena atomy. Atomy jsou složeny z jádra s protony a neutrony, a kolem něho rotují elektrony. Ty mají záporný náboj, protony v jádře mají náboj kladný. Dochází tak k tedy k rovnováze.

Jdeme dál. Když je dva a více atomů spojených, vzniká molekula. Lidské tělo je tvořeno látkami jako bílkoviny, tuky a DNA, což jsou ve skutečnosti velké molekuly s tucty, stovkami či tisícovkami atomů spojených dohromady.

Lidé a další organismy si zachovávají svoji strukturu a funkčnost chemickými reakcemi. Všechny chemické reakce, které jsou nezbytné pro zachování života, jsou kolektivně nazvané metabolismus. A právě v těchto chemických reakcích jsou velké molekuly rozkládány na menší molekuly, a menší molekuly na druhou stranu organizovány do větších.

Aby byla molekula stabilní, musí obsahovat správné množství elektronů. Pokud molekula ztratí elektron ve chvíli, kdy by neměla, může se z ní stát volný radikál. Volné radikály jsou tedy nestabilní, elektricky nabité molekuly v buňkách, které mohou reagovat s ostatními molekulami (jako třeba DNA) a poškozovat je. Mohou dokonce způsobit i řetězové reakce, v nichž se poškozené molekuly mění v další volné radikály. A v tuto chvíli přichází na scénu antioxidanty!

Díky antioxidantům volné radikály nebudou škodit

Pokud molekula ztratí elektron a změní se ve volný radikál, molekula antioxidantu „vstoupí“ do volného radikálu a „daruje“ mu elektron, který jej zneutralizuje. Toto je mechanismus stojící za antioxidanty – darují elektrony volným radikálům, které tím zneutralizují a předchází tomu, aby volný radikál dále v organismu „škodil“.

Pozor, důležité jsou jak antioxidanty, tak volné radikály

I když to nyní může vypadat, že volné radikály jsou 100% špatné, není tomu tak! Během metabolických procesů se neustále v organismu formují nové a nové volné radikály. Bez antioxidantů by naše těla zničily poměrně rychle. Nicméně i tak je důležité vědět, že volné radikály zastávají také funkce, které jsou pro naše přežití nezbytné.  Například buňky imunitního systému využívají volné radikály na hubení bakterií, které se nás snaží infikovat.

A jako v mnoha dalších aspektech života je i zde nutná jistá rovnováha. Potřebujeme správné množství volných radikálů, a také odpovídající množství antioxidantů, abychom volné radikály „udrželi na uzdě“. V momentě, kdy se tato rovnováha naruší, dochází k problému. Když volné radikály (pro-oxidanty) počtem převýší antioxidanty, můžeme se dostat to stavu zvaného oxidativní stres. Během něho může dojít k poškození důležitých molekul v organismu, což může v krajních případech vést až k odumření buněk.

Různé stresové faktory a životní návyky mohou podporovat nadměrné formování volných radikálů a následně rozvoj oxidativního stresu.

Patří mezi ně například:

• znečištění vzduchu
• kouření cigaret
• konzumace alkoholu
• vysoká hladina cukru v krvi
• konzumace velkého množství polynenasycených mastných kyselin
• radiační záření (a dokonce také nadměrné opalování!)
• bakteriální, virové či plísňové infekce
• výrazný nedostatek železa, hořčíku, mědi či zinku
• nedostatečný nebo naopak příliš vysoký obsah kyslíku v těle
• intenzivní a dlouhodobá fyzická aktivita vedoucí k poškození tkání
• nadměrný příjem antioxidantů (zejména vitamínu C a vitamínu E) a logicky také jejich nedostatek

Dlouhodobý oxidativní stres vede ke zvýšenému riziku rozvoje různých chorob a patologických stavů jako jsou kardiovaskulárních onemocnění či jisté druhy rakoviny. Oxidativní stres se také podílí na procesu stárnutí, potažmo předčasném stárnutí.