Chřipka a nachlazení – Režim, imunita a podpora organismu

Rýma, kašel, bolest v krku, únava nebo zvýšená teplota dokážou narušit běžný den i pracovní plány. V období respiračních onemocnění má smysl zaměřit se na odpočinek, pitný režim, pestrou stravu, hygienu a podporu běžné funkce imunitního systému. Doplňky stravy mohou být součástí každodenní rutiny, ale nenahrazují léčbu ani odbornou péči.

Podzimní a zimní měsíce bývají obdobím, kdy se více setkáváme s rýmou, kašlem, bolestí v krku, únavou a dalšími nepříjemnými příznaky. Často se mluví o nachlazení, viróze nebo chřipce, ale ne vždy jde o totéž.

Nachlazení mívá obvykle mírnější průběh a často se projevuje hlavně rýmou, škrábáním v krku, kašlem nebo únavou. Chřipka může nastoupit náhleji a bývá spojená s výraznější únavou, bolestí svalů, horečkou a celkovou schváceností. Přesné rozlišení ale nemusí být vždy snadné, proto je při výraznějších nebo déletrvajících potížích vhodné obrátit se na lékaře.

Při běžných respiračních potížích má velký význam režim. Tělo potřebuje klid, tekutiny, spánek a čas. Důležité je také chránit své okolí, nepřecházet nemoc a nevracet se k plné zátěži příliš brzy.

V běžné řeči se slova nachlazení, viróza a chřipka často zaměňují. Všechna tato onemocnění mohou souviset s dýchacími cestami, ale jejich průběh může být odlišný.

Nachlazení se často rozvíjí postupně. Člověk může nejprve cítit škrábání v krku, kýchání, ucpaný nos nebo mírnou únavu. Teplota nemusí být výrazná a potíže obvykle umožňují alespoň částečně fungovat, i když odpočinek je stále důležitý.

Chřipka bývá často intenzivnější. Může se objevit náhlá horečka, zimnice, bolest svalů, výrazná únava, bolest hlavy a celková slabost. U některých lidí může mít těžší průběh, zejména u seniorů, malých dětí, těhotných žen nebo osob s chronickým onemocněním.

Pokud si nejste jistí, co přesně potíže způsobuje, je vhodné řídit se aktuálním stavem těla a v případě zhoršení vyhledat odbornou pomoc.

Při rýmě a kašli má mnoho lidí tendenci pokračovat v běžném tempu. Chodí do práce, sportují nebo se snaží „to rozchodit“. Jenže organismus v takové chvíli potřebuje energii na zvládnutí zátěže, která v těle probíhá.

Klidový režim je vhodný zejména tehdy, když se objeví:

Zůstat doma má význam nejen pro vlastní regeneraci, ale také kvůli ohleduplnosti k okolí. Respirační onemocnění se mohou snadno šířit v práci, škole, dopravě i mezi členy domácnosti.

Návrat k běžné aktivitě by měl být postupný. Pokud se člověk po několika dnech cítí lépe, neznamená to, že je vhodné hned sportovat nebo pracovat naplno. Tělo může být ještě oslabené a potřebuje čas.

Dostatek tekutin je při respiračních potížích důležitý. Při horečce, pocení nebo dýchání ústy může tělo ztrácet více tekutin než obvykle. Tekutiny zároveň pomáhají zvlhčovat sliznice a mohou přispět k lepšímu pocitu při škrábání v krku.

Vhodné mohou být:

Nápoje by neměly být příliš horké, aby zbytečně nedráždily sliznici v krku. Pokud člověk nemá chuť k jídlu, vývar nebo lehká polévka mohou být příjemnou formou doplnění tekutin i energie.

U malých dětí, seniorů nebo lidí s chronickým onemocněním je potřeba na pitný režim myslet obzvlášť pečlivě. Pokud se objeví známky dehydratace, výrazná slabost nebo neschopnost přijímat tekutiny, je vhodné kontaktovat lékaře.

Spánek je jedním z nejdůležitějších nástrojů regenerace. V době nachlazení nebo chřipkových příznaků má tělo zvýšené nároky na odpočinek. Pokud je to možné, dopřejte si více spánku a omezte zbytečnou fyzickou i psychickou zátěž.

Pomoci může:

Pokud je nos ucpaný, může být pohodlnější spát s mírně zvýšenou horní polovinou těla. Důležité je také pravidelně větrat a nevytápět místnost zbytečně na vysokou teplotu.

Při nachlazení nebo chřipkových příznacích nemusí mít člověk velkou chuť k jídlu. Není nutné se nutit do těžkých jídel. Vhodnější bývá lehčí strava, která tělu dodá energii, tekutiny a důležité živiny.

Do jídelníčku se hodí zařadit:

Praktická mohou být jednoduchá jídla, jako je zeleninová polévka, kuřecí vývar, rýže se zeleninou, ovesná kaše, jogurt s ovocem nebo toast s vejcem. Důležité je vybírat jídlo, které tělo dobře snáší.

V souvislosti s imunitou se často mluví o vitaminu C, vitaminu D a zinku. Tyto živiny patří mezi běžné součásti pestré stravy i doplňků stravy.

Vitamin C přispívá k normální funkci imunitního systému. Přirozeně se nachází například v paprice, citrusových plodech, kiwi, brokolici, jahodách, rybízu nebo bramborách.

Vitamin D přispívá k normální funkci imunitního systému. Tělo si ho vytváří působením slunečního záření na pokožku, ale v období s menším množstvím slunce může být jeho příjem častěji diskutovaným tématem. Nachází se také v některých potravinách, například v tučných rybách, vejcích nebo obohacených potravinách.

Zinek přispívá k normální funkci imunitního systému. V jídelníčku ho najdeme například v mase, mořských plodech, luštěninách, semínkách, ořeších nebo celozrnných potravinách.

Doplňky stravy s těmito živinami mohou být součástí běžné rutiny, ale je vhodné dodržovat doporučené dávkování a nekombinovat zbytečně více produktů se stejnými složkami.

Bylinné čaje jsou v období nachlazení oblíbené hlavně proto, že přinášejí teplo, tekutiny a příjemný rituál odpočinku. Často se používá například lipový květ, bezový květ, heřmánek, tymián, šalvěj, máta nebo zázvor.

Je ale důležité myslet na to, že bylinky nejsou automaticky vhodné pro každého. Opatrnost je na místě u těhotných a kojících žen, malých dětí, lidí s alergiemi, osob užívajících léky nebo lidí s chronickým onemocněním.

Při výběru bylinných čajů sledujte doporučené použití, množství a případná upozornění výrobce. Pokud si nejste jistí, poraďte se s lékárníkem.

Med, citron a zázvor patří mezi tradičně oblíbené suroviny v období nachlazení. Často se přidávají do čaje nebo teplé vody. Mohou zpříjemnit pitný režim a dodat nápoji výraznější chuť.

U medu je potřeba myslet na to, že není vhodný pro děti do jednoho roku. Citron je kyselý a u citlivého krku nebo žaludku nemusí každému vyhovovat. Zázvor má výraznou chuť a někteří lidé ho mohou hůře snášet, zejména při citlivém trávení.

Tyto suroviny je vhodné vnímat jako součást běžného jídelníčku a pitného režimu, ne jako náhradu léčby.

V období respiračních onemocnění je důležitá také hygiena. Nejde jen o ochranu sebe, ale i lidí kolem nás. Viry se mohou šířit kapénkami, kontaktem s kontaminovanými povrchy nebo blízkým kontaktem s nemocným člověkem.

Pomáhá:

Pokud jste nemocní, je ohleduplné omezit návštěvy starších osob, malých dětí nebo lidí s oslabeným zdravotním stavem.

Při mírných potížích může pomoci konzultace v lékárně. Lékárník může poradit s výběrem přípravků podle konkrétních příznaků, věku, užívaných léků a zdravotního stavu.

Lékaře je vhodné kontaktovat, pokud:

Rizikovou skupinou mohou být senioři, malé děti, těhotné ženy, lidé s chronickým onemocněním, oslabenou imunitou nebo závažnějšími zdravotními potížemi.

U dětí a seniorů je vhodné být opatrnější. Průběh respiračních onemocnění se může lišit a riziko komplikací může být vyšší. U malých dětí je důležité sledovat příjem tekutin, dýchání, teplotu, chování a celkový stav.

U seniorů může být varovným signálem nejen horečka, ale také náhlá slabost, zmatenost, zhoršená soběstačnost, nechutenství nebo dušnost. Pokud se stav rychle mění, je vhodné kontaktovat lékaře.

Při výběru doplňků stravy nebo volně prodejných přípravků je u těchto skupin vhodná konzultace s odborníkem.

Po odeznění potíží je lákavé rychle se vrátit k běžnému režimu. Tělo ale může být po respiračním onemocnění ještě unavené. Návrat ke sportu a fyzické zátěži by měl být pozvolný.

První dny po nemoci je vhodné:

Pokud se při návratu k pohybu objeví neobvyklá slabost, bušení srdce, bolest na hrudi, dušnost nebo výrazné zhoršení, je vhodné se poradit s lékařem.

Péče o imunitní systém není záležitost jednoho týdne. Větší význam mají dlouhodobé návyky, které se opakují každý den. Organismus potřebuje dostatek spánku, živin, pohybu, regenerace a přiměřenou míru stresu.

Dlouhodobě se vyplatí:

Doplňky stravy mohou běžnou rutinu doplnit, ale neměly by nahrazovat základní režimová opatření.

V období respiračních onemocnění lidé často sahají po doplňcích stravy s obsahem vitaminu C, vitaminu D, zinku, selenu, echinacey, rakytníku, šípku, betaglukanů nebo bylinných extraktů. Jednotlivé produkty se liší složením, dávkováním i vhodností pro konkrétní skupiny osob.

Při výběru doplňku stravy sledujte:

Doplňky stravy nejsou určeny k léčbě ani prevenci onemocnění. Pokud už máte výrazné příznaky, horečku nebo se stav zhoršuje, je vhodné řešit situaci s lékařem nebo lékárníkem.

U chřipky je možné s lékařem konzultovat také očkování, zejména pokud člověk patří do rizikové skupiny nebo chce řešit možnosti ochrany v období chřipkové sezóny. Vhodnost očkování závisí na věku, zdravotním stavu a aktuálních doporučeních.

Pokud si nejste jistí, zda je pro vás očkování vhodné, obraťte se na svého praktického lékaře.

Při nachlazení a chřipkových příznacích se vyplatí vyhnout se extrémům. Tělo potřebuje podporu, ne další zátěž.

Nevhodné je zejména:

Pokud si nejste jistí, je lepší zeptat se lékaře nebo lékárníka.

Období nachlazení a chřipky je pro organismus zátěž. Základem je klid, spánek, dostatek tekutin, pestrá strava, hygiena a postupný návrat k běžnému režimu. Při výraznějších nebo zhoršujících se potížích je vhodné vyhledat odbornou pomoc.

Vitamin C, vitamin D a zinek přispívají k normální funkci imunitního systému a mohou být součástí pestré stravy nebo doplňků stravy. Bylinné čaje, med, citron nebo zázvor mohou zpříjemnit pitný režim, ale nenahrazují léčbu ani odbornou péči.

Doplňky stravy mohou doplnit každodenní péči o organismus, ale nejsou určeny k léčbě ani prevenci onemocnění. Při horečce, dušnosti, bolesti na hrudi, výrazné slabosti nebo dlouhodobých potížích je vhodné obrátit se na lékaře.